Mediace – Pod Majerovic

Žaloba

Jednání s mediátorem

Usnesení o mediaci

Otevřený dopis ZO

Věc: Vyjádření k žalobě 28 C 126/2022, žalobce: Prokopské údolí, s.r.o. proti žalované: ZO ČZS Pod Majerovic na odstranění staveb a vyklizení pozemků ze dne 27.4.2022.

Úvodem uvádíme, že nárok žalobce, přes nespornou existenci zápisu v katastru nemovitostí a rozhodnutí soudů všech stupňů, na které se žalobce odkazuje, považujeme za sporný z více důvodů, které uvedeme v krátkém, ale nezbytném historickém vhledu, pro pochopení složitosti problému, který trvá přes 20 let a kdy protistrany (IBG, SWISSIMO, PÚ), kterou aktuálně zastupuje žalobce, postupuje „per partes“ a zcela záměrně si pozemky předávají jako štafetový kolík se záměrným potlačením, přímo vyloučením předchozích událostí, jako by nebyly, nebo je hrubě zkreslují. Ale bez historických znalostí a kauzálních souvislostí se nelze dobrat objektivity posouzení.

Počátek kauzy „zahrádek“ v Prokopském údolí lze datovat od roku 1998 vstupem JUDr. Horkého do kolektivu zahrádkářů zakoupením chatky v osadě od bývalé zahrádkářky a tím získání členství. Doba jeho vstupu do naší osady se překrývala s jeho působením jako předsedy ZO ČZS Spokojenost P-9, kde se bez vědomí zahrádkářů spojil s restituenty a velkou osadu (cca 300 dílců) ve prospěch restituentů pomohl zlikvidovat. Tam získal potřebnou praxi v likvidaci zahrádkářských osad. To jsme se však dozvěděli mnohem později, v průběhu trestního řízení proti IBG za svévolné ničení naší osady.

U nás se ucházel o aktivní zapojení ve výboru, jako právník získal důvěru nejen výboru, byl mu poskytnut archiv, součinnost a 5 ks bianko podepsaných a orazítkovaných listů papírů se zdůvodněním urychlení převodu pozemků. (Tyto listiny mu podepsal tehdejší předseda SZM Ing. Jiří Vančura.) Jelikož mu zdravotní postižení neumožňovalo manuální práci, měl tam od počátku aktivně zapojeného svého kamaráda JUDr. Čulíka.

Toho také doporučil výboru jako odborníka na pozemkové právo s tím, že pomůže zahrádkářům právně zakotvit pozemky pro pokračování zahrádkářské činnosti. Výbor s Čulíkem uzavřel smlouvu o dílo v této věci.

Počáteční nadšení se rozplynulo v létě 2003, kdy JUDr. Horký oznámil na členské schůzi, že jejich aktivity ve prospěch zahrádkářů byly ukončeny, neboť pozemky zakoupila nějaká firma IBG. JUDr. Čulík přešel do jejich služeb, čímž se potvrdila účelovost vstupu Horkého i Čulíka do osady tyto pozemky získat pro sebe a následně přes změnu územního plánu na stavební, je výrazně zhodnotit a prodat developerům. V průběhu následného řízení byly identifikovány z jejich strany i listinné podvrhy (bianco podepsané a orazítkované listy papíru) směrem na KN i k soudním řízením, které je významně ovlivnily.

IBG zprvu odstranilo část oplocení Zahrádkářské osady Pod Majerovic (cca 100 m), aby se osada otevřela divoké devastaci.

V době platnosti předběžného opatření soudu došlo 22.4.2004 ke zničení 31 chatek v horní části sadu, včetně vodního hospodářství – dvou vodojemů, což bylo pro zahrádkářskou činnost smrtelné. V dalším buldozerování bylo Policií ČR zabráněno, ale následně vyhořelo ještě dalších 8 chatiček.

Trestní řízení, iniciované zničením chatiček, odkrylo podstatu problému. Z policejních výslechů m. j. vyplynulo, že IBG nebyla „nějaká“ firma, ale kamarádi Horkého ze studií práv v Moskvě, že na nákup pozemků si údajně půjčili přes 20 mil. Kč (4 ha á 540,-Kč/m2). Na jednatele IBG Čagina byl pro maření úředních výkonů vydán mezinárodní zatykač. Znaleckými posudky byla vyčíslena způsobená přímá škoda na majetku ve výši 3,5 mil. Kč. Pro zmírnění případného trestu si IBG nakonec najalo právničku JUDr. Kláru Long Slámovou, která dokázala trest zmírnit, nikoli odvrátit. Na naší adresu se vyjádřila takto: “Vy zahrádkáři, neměli jste škudlit a mohli jste si najmout lepšího právníka …“

Vyčíslenou majetkovou škodu odkázal trestní soud na občanské projednání. K tomu jsme si najali advokáta Havlůje, který, jak se ukázalo následně, pracoval ve prospěch protistrany tím, že našim zahrádkářům rozmlouval individuální žaloby (jste staří, dlouhá jednání, výsledek nejistý …).

SZM zcela neprofesionálně způsobil likvidaci SZM, navíc zpronevěřil finanční prostředky, které nakonec (po stížnosti na Advokátní komoru), vrátil.

Díky negativnímu působení Havlůje nakonec občanskoprávní spor ve věci zničené chatky, podal pouze 1 zahrádkář z 31. Zahrádkář Masopust (sp. zn. 9 C 604/2006), který nakonec soud vyhrál a IBG musela uhradit za chatku cca 160 tis. Kč a příslušenství. Soud započal v roce 2006 a skončil až v roce 2011. Zaznamenali jsme formální průtahy, zřejmě i proto, aby se další poškození již nemohli soudit. Tento soud navíc potvrdil, že šlo o podsklepenou nemovitost, pevně zakotvenou k zemi, jako ostatně všechny zahradní stavby a též uvedl na pravou míru vlastnictví chatky. Tím v podstatě popřel předchozí resumé soudu s Baubínem o vyklizení, kde byla jeho chatka prohlášena celkem svévolně za movitost, což je podstatný rozdíl. Tím se vyvrátily spekulace, že chatky byly charakteru movitého, že byly ROH apod. účelové konstrukce JUDr. Horkého. Chatky byly a jsou majetkem zahrádkářů. Tuto skutečnost stavíme tak proti argumentu žalobce rozsudkem proti Petru Baubínovi.

Po ukončeném trestním řízení a vynesení odsuzujícího rozsudku se IBG zcela stáhla do ústraní a do roku 2019 vůbec nekomunikovala kromě několika pokusů žádostí o převod pozemků na stavební. Lze dohledat pouze jediný kontakt Baubín/Čagin z počátečního období, kdy se Čagin vyjádřil k záměru získat pozemky a převést je na stavební, což bylo slíbeno tehdejším starostou Prahy 5 Jančíkem, a následným prodejem dosáhnout výrazného zisku (nákup za 20 mil. Kč, prodej za 150 mil. Kč). Čagin se vyjádřil jasně. Kdyby takový příslib nebyl, vůbec by do toho nešel.

SZM (předchůdce ZO) byla v nelehké situaci. Pozemky sice ubránila před zástavbou, nicméně osada byla z poloviny zničená a zejména citelná byla ztráta vodního hospodářství a odstřižení od el. proudu. Aby se uchránily zbylé chatky před jistou zkázou v otevřeném prostoru, nezbylo než chatky obsadit lidmi bez domova – osadníky, kteří byli komunikativní, zaměstnaní a byli schopni si střechu nad hlavou ochránit před vandaly. Tím vznikl sociální „Projekt Malé Emauzy“. Bez tohoto projektu by již osada neexistovala. Projekt si vyžádal spolupráci s neziskovými organizacemi Naděje, AS, kurátory, Policií ČR (předávání seznamů osadníků), velvyslanectvím SR, zdravotnictvím, komunálními službami (odpad). Tento samofinancovatelný projekt přetrvává do současné doby, jako jediný účinný nástroj k zachování osady. Prospěšný pro obě strany, nakonec i pro společnost. Někteří osadníci se nakonec vrátili do občanského řádného života. Ale nám tato „dobrovolná“ činnost ukrajuje roky života, dalšími starostmi a to vše pro záchranu cenného území vstupní brány do Prokopského údolí před zástavbou.

Horní část osady se strženými chatkami se stala rejdištěm nepřizpůsobivých spoluobčanů, kteří zcela nekontrolovaně přebývali většinou pod strženými chatkami ve sklípcích. Za 18 let od stržení chatek, zejména v místech kde stály, vznikly zcela nekontrolovatelné skládky i nebezpečného odpadu (ekologická zátěž). Tuto část osady SZM/ZO pomyslně oddělilo od osady a nevyvíjí tam žádnou iniciativu. Byla zcela mimo kontrolu a dlouhodobě i zájem vlastníka IBG.

Čelili jsme i pokusu o rozpuštění zahrádkářské organizace SZM. Iniciátorem byl Havlůj, který, dle nás záměrně (domluven s Horkým), vedl spor s MV ve věci stanov SZM tak nešikovně, že MV zahájilo proces výmazu SZM. Na osadě se objevil likvidátor MV. Nicméně v té době již paralelně existovala ZO ČZS Pod Majerovic se stejnými členy. Tento souběh způsobil bezradnost likvidátora a tím jeho nečinnost v čase, takže jsme MV žádali o jiného likvidátora, aby proces likvidace nějak ukončil. Došlo ke zrušení SZM sloučením se ZO ČZS, včetně majetkových převodů a tím bylo mimoděk potvrzeno i plynulé nástupnictví.

Že v tom hrál aktivní roli Horký, se potvrdilo následně, kdy naše osadnice Kvasničková (Romka) zcela náhle odmítala spolupráci se SZM tvrzením, že chatičky nejsou SZM, že výbor není legitimní, že nebude hradit účelový poplatek a k tomu nabádala prokazatelně i další osadníky. Vyřešili jsme to nuceným odchodem Kvasničkové z osady. Mimoděk se nám dostal do ruky dopis pro Kvasničkovou od JUDr. Horkého, kde jí oznamuje ukončení nějakého majetkového deliktu. Ona nakonec přiznala, že od něho dostala jakousi nabídku, že pokud se jí podaří rozvrátit ZO zevnitř za pomoci šíření výše uvedených nepravd, že se k tomu při posuzování deliktu přihlédne. Pro nás sice překvapivé, nicméně po zkušenostech s prokázanými podvrhy a zejména v souvislosti s aférou vyžádaných bianco potvrzených papírů za účelem operativního zajištění pozemků pro zahrádkáře, které získal Horký/Čulík po uzavření pracovní dohody od našeho bývalého předsedy, nic překvapivého. Právě tyto bianco papíry byly zneužity.

Roky však ubíhaly a spor o osadu byl v patové situaci. „Majitelé“ pozemků (Čagin, Lobačev) byl uklizený někde v Moskvě. Pro nás zcela nepochopitelné, jak mohli investovat 20 mil. do pozemků, které od rozsudku ponechali bez zájmu. Jak a čím spláceli údajnou půjčku na jejich nákup? Sílilo v nás podezření, že Horký je do toho zapleten mnohem více, než jsme mysleli. Pomalu se skládala mozaika jednotlivých poznatků, že peníze na nákup pozemků mohly být nelegálně získané od restituentů zrušené ZO ČZS Spokojenosti na Praze 9 za jeho poskytnuté protislužby, co by předsedy spolku.

Roky ubíhaly a ubíhají i nám. Přece jenom bychom rádi za našeho života tuto životní epizodu ukončili. Již v minulosti jsme se pokusili přimět MHMP, aby se o pozemky soudil. V té době byl MHMP obsazen ODS (Svoboda, Udženija), členem ODS byl i Jančík, který sehrál zcela negativní roli v této kauze, takže jsme moc nadějí do této pře nevkládali. Město se nakonec odhodlalo o pozemky usilovat. Neuspělo a navíc byly zde prakticky nezvratitelné rozsudky OSP-5, MS Praha, NS, ÚS. Chyběl snad už jen Štrasburk.

Dodnes nechápeme možný prodej pozemků z AERO Holding na IBG.

Další naše iniciativy, aby pozemky odkoupilo město, MČP5, ČZS byly neúspěšné. Posledním pokusem bylo ustavit skupinu budoucích vlastníků ZO ČZS Pod Majerovic, kteří by byli schopni pozemky odkoupit a revitalizovat, pokud bude vůle je odprodat. Tuto skupinu jsme aktivovali a současně vytvořili velkou skupinu sympatizantů na naši podporu.

V roce 2019-2020 jsme zahájili další aktivity. Oslovili jsme Horkého a snažili ho přesvědčit o spolupráci s odkupem pozemků. Leč neúspěšně. Od počátku byl zcela uzavřený a nekomunikativní. Sice nám dvakrát přes Havlůje vzkazoval, že nás zažaluje, pokud budeme na našem webu www. podmajerovic.cz a jinde šířit o něm „pomluvy“, ale to je tak vše, co se stalo. Žádnou poštu nepřebíral a nekomunikuje – žalobu na pomluvu nepodal.

Doporučený dopis se vrátil,
Předán dopis přes podatelnu OSP2 přímo do jeho pošt. přihrádky – bez odezvy
Požádán předseda soudu o zprostředkování – odkázal nás na mediátora … Na to však musí být vůle obou stran

Ale začaly se dít jiné věci. Na scéně se objevila fy Swissimo a smlouvy o smlouvě budoucí, smlouva o zákazu zcizení … IBG byla de facto znesvéprávněna.

Poslán dopis Alexandře Kala – majitelce fy Profimed, jejíž dcerou byla nově vzniklá fy Swissimo

Na scéně se objevila fy PÚ s podobnými smlouvami a týmiž lidmi. Paralelně jsme oslovili MČP5 s žádostí o nátlak na údajného majitele pozemků ve věci odstranění letité ekozátěže v horní části osady (způsobené IBG) s cílem přimět majitele k odprodeji pozemků.

Přecenili jsme opravdový zájem MČP5. Proběhla sice řada jednání až na úrovni starostky Zajíčkové, ale vše vyznělo spíše proti nám, ve prospěch protistrany – údajného vlastníka pozemků, který ekozátěž způsobil.

Výsledkem těchto našich aktivit od roku 2019 – 2020 a zejména jejich vlivu na další odezvy protistran však bylo utvrzení v přesvědčení, že Horký je stále ve hře. Že je to stále jeho byznys a jeho špinavé peníze, které si touto anabází chtěl nejen vyprat, ale výrazně zhodnotit za pomoci dalších lidí, které do této hry zatáhl.

Kontaktoval nás mluvčí Lobačeva jakýsi Murat Mullájev s návrhem možného odkupu pozemků, ale za cenu 150 mil. Kč, když prokážeme solventnost… Ale oslovil nás v době, kdy již byla podepsána smlouva s PÚ. Jeho úlohu jsme dosud nepochopili. Spletité návaznosti analyzujeme.

V subjektech protistran se objevují titíž lidé, pozemky si předávají jako štafetový kolík v domnění, že za sebou zametou všechny stopy, očistí se od historie a oprostí pozemky od nežádoucí zátěže zahrádkářů a osadníků. Budou je tak dlouho držet, dokud se jim nepodaří přeměnit je na stavební a výhodně zpeněžit. Proto také až 12 let je zakotveno ve smlouvě o zákazu zcizení.

Jsme ve velké nevýhodě. Od počátku máme proti sobě profesionální zlatokopy a jejich pomocníky, kteří se nerozpakují využít všech právních možností k naplnění svých záměrů. Prakticky všichni právníci, se kterými jsme spolupracovali, nakonec selhali a pracovali i za naše peníze proti nám. Toto zjištění je alarmující.

K textu žaloby :

Žalovaný-ZO ČZS Pod Majerovic změnilo adresu sídla z důvodu stěhování předsedy spolku

Nová adresa: Sluneční nám. 2568/7, 158 00 Praha 13

ad II 1)

Právním důvodem k užívání pozemků je nájemní smlouva, uzavřená 12.3.1956 mezi SKHR ÚNV hl. m. Prahy na dobu neurčitou, která nebyla nikdy vypovězena, viz přílohu vydržení – zpracoval Baubín.

Nemovitosti – 60 zahradních chat, podsklepených vybudovaných na osadě od r. 1960 byly od počátku budovány jednotlivými zahrádkáři a jsou jejich majetkem. Nikdy nebyly a nejsou v majetku ZO.

22.11.2004 došlo k násilnému otevření všech chat, rozbití oken, dveří, cennější zařizovací předměty byly naloženy na nákl. auto a odcizeny (zejména propanbutanové lahve, sporáky, vařiče, teplomety, motorové sekačky a drobnější předměty zahrádkářů). Co se nehodilo, bylo vyházeno z chatiček. K tomu měl posloužit doklad, že zahrádkáři chatky opustili. V trestním řízení se ukázalo, že jde o podvrh.

Všech 31 chatiček v horní části osady (oboustranně podél horní cesty) bylo zničeno buldozerem (IBG). Ostatní chatky, po zásahu Policie ČR byly uchráněny stržení, ale v následujícím čase jich ještě 8 vyhořelo, včetně uhořelého člověka.

Zbylých 29 chatiček se následně podařilo zahrádkářům opravit. Pro jejich záchranu svolili s jejich obsazením osadníky (registrovanými bezdomovci) v rámci realizace sociálního „Projektu Malé Emauzy“ v gesci SZM/ZO. Byla to jediná možnost pro zachování zbylých chatiček. Projekt funguje dodnes.

Horní část osady se strženými chatkami byla rejdištěm nepřizpůsobivých spoluobčanů, kteří zprvu využívali zachovalé sklípky k přebývání. Tato část osady byla ode dne buldozerování mimo náš zájem a kontrolu a nelze její stav spojovat s naší existencí na osadě.

Nemovitosti – Strojovna, klubovna s moštárnou a 2 vodojemy, studny a vrty byly vybudovány společnou prací zahrádkářů a jsou společným majetkem ZO ČZS. Nicméně i 2 vodojemy, situované v horní části osady byly strženy a zničeny včetně rozvodů vody. Strojovna v dolní části osady zůstala zachována. Je v ní umístěna jedna ze dvou kopaných studní, odkud se přečerpávala voda do horních vodojemů a odtud rozvody k jednotlivým dílcům. Následné odpojení osady od el. proudu způsobilo zahrádkářské činnosti citelný úder.

Nemovitosti nejsou zapsány v katastru nemovitostí, což u podobných staveb bylo před rokem 1989 běžné. Následný zápis do katastru nemovitostí na základě odborně vyhotovených geodetických podkladů a získání potřebného souhlasu od stavebního odboru MČP5 aktivně blokovalo IBG, spíše však Horký/Čulík i za pomoci falzifikátů listin.

ad II 2)

Žalobce zcela účelově vytváří falešný obraz o osadě. Po brutálním stržení 31 chatek bylo z procedurálních důvodů přistoupeno k formálnímu odkupu základů chatek se sklípky za symbolickou á 1 Kč, aby zůstal v evidenci doklad o stržených chatkách a příslušnost k majiteli (zahrádkáři) pro případné další využití při revitalizaci osady.

Žalobce využil výrazové nepřesnosti, uvedené ve zmiňovaném dopise JUDr. Horkému. Cituji: “… O spodní část osady stále pečuje v mezích svých možností ZO ČZS Pod Majerovic, které dosud vlastní na předmětných pozemcích majetek (zbylé chatky, klubovnu, strojovnu, studny)“. Přesněji mělo být ZO a členové. Jako autor dopisu jsem tímto sdělením oponoval nepravdám, šířeným Horkým, že chatky byly majetkem ZV ROH, nebyly nikdy zahrádkářů. To se ukázalo jako cílená účelová nepravda.

Chatky byly vždy majetkem jednotlivých zahrádkářů, kteří si je stavěli, v čase prodávali svým nástupcům. V této věci: (viz přímo Horký, který se tímto způsobem dostal do kolektivu osady zakoupení chatky č. 19 za 95.000,- Kč).

Zbylé chatky, zahrnuté do „Projektu Malé Emauzy“ propůjčili zahrádkáři ZO k obsazení osadníkem, pokud si to nezajistili sami. Opakovaně nutno zdůraznit, že to byl vynucený následek brutálního zásahu do osady a jediný možný způsob, jak zbylé chatičky uchránit před zničením.

ad II 3)

Odkazy na usnesení soudů NS, ÚS jsou neoddiskutovatelné, i když jsou postaveny na vratkých základech, na které se i odvolávají a v podstatě potvrzují. Dtto ad II 4. Tím rozhodujícím vratkým, ale rozhodujícím základem máme na mysli žalobu na našeho kolegu Baubína na vyklizení dílce. Odkaz na OSP5 28 C 385/2003-11. Byl odsouzen jako jediný ze 71 zahrádkářů. Čtyři další žaloby, které IBG podal, vyhráli zahrádkáři. Průběh jednání vykazoval známky podjatosti, nepřipustily se žádné návrhy na svědky ze strany obžalovaného. Ze strany žalobce byly soudu předány listinné podvrhy dokumentů v kopii. Netrvalo se na originálu. Soud probíhal nestandardně a zcela zásadně ovlivnil rozsudky vyšších stupňů. Významné je to zejména proto, že za žalující stranou stál v pozadí JUDr. Horký. Tato skutečnost byla věrohodně prokázána výslechy JUDr. Horkého na Policii ČR v průběhu trestního řízení proti IBG za svévolné zničení 31 chatiček a způsobené škodě přes 3 mil. Kč.

ad III 1)

Žalovaná na pozemcích provozuje zahrádkářskou činnost omezeně, pouze na 14-ti dílcích v dosahu studny, neboť vodní hospodářství bylo zničeno IBG v roce 2004. V jednom případě se zahrádkáři daří provozovat tuto činnost systémem zadržování a hospodaření s dešťovou vodou mimo dosah studny. Systém však vybudoval současně již se stavbou chatky.

Žalobce účelově směšuje osadníky v dolní části osady s nepřizpůsobivými spoluobčany, se kterými ZO nemá žádnou spojitost a tyto lidi nejsou součástí „Projektu Malé Emauzy“. Dále žalobce účelově podsouvá ekologickou zátěž v horní části osady osadníkům a tím ZO, což je zavádějící a nepravdivé tvrzení. ZO systémově zajišťuje odvoz komunálního odpadu z dolní části osady, což lze doložit fakturami za periodický odvoz kontejnerů s odpady.

Pokud žalobce upozorňuje na absenci elektřiny, vody apod., obžalovává IBG, která tento stav způsobila a v trestním řízení byla za dramatických okolností odsouzena. Viz vydání mezinárodního zatykače na jednatele IBG Čagina, který měl tendence vyhýbat se soudnímu jednání.

ad III 2)

Zcela mylný a zavádějící výklad. Iniciátorem akcí MČP5 OVP/OŽP byla ZO, která chtěla nějakým způsobem probudit z letargie IBG, která se po deficitu v trestním řízení zcela stáhla do ústraní a ponechala osadu na celých 13 let svému osudu. Nevyvíjela žádnou iniciativu. Proto ZO vyhlásilo v roce 2019 Projekt revitalizace osady a cílilo na dohodu s IBG o odkupu pozemků pro zformovanou skupinu budoucích vlastníků, schopných investice do pozemků, jako východisko ze situace, kdy v zájmu záchrany pozemků před nežádoucí zástavbou podnikla několik marných pokusů o to, aby pozemky od IBG zakoupilo město Praha, poté MČP5, poté ČZS. Neúspěšně. ZO trvale hlídá případné návrhy na změnu pozemků z PZO na stavební, které nepravidelně přicházejí od IBG.

V zájmu dosažení tohoto cíle se ZO snažila o dohodu s JUDr. Horkým, kterého ZO pokládá za aktivního člověka v pozadí, který stojí za IBG a dalšími překupníky (SWISSIMO, PÚ). JUDr. Horký však měl zřejmě vážné důvody, proč se k situaci nepostavit čelem. Na dopisy neodpovídal a nepodařilo se ho přimět ke komunikaci ani přes předsedu Obvodního soudu pro P2, kde dosud soudí v trestní sekci.

MČP5 zpočátku přijala naší iniciativu a skutečně 16.1.2020 (I. výzva), 1.6.2020 (II. výzva-lhůta 60 dnů poté sankce) IBG k odstranění ekologické zátěže, kterou obdrželo od Odboru veřejného prostranství (vedoucí Knížková). Nebylo nám známo, že v té době bylo sice IBG majitelem pozemků, ale již nesvéprávným, neboť k datu 19.8.2019 se váží smlouvy o uzavření smlouvy budoucí kupní mezi IBG (Lobačev) a Swissimem (Velkoborský, Sobota) a smlouva o zákazu zcizení a zatížení. Tato skutečnost přispěla do mozaiky skládané od roku 1998 od vstupu JUDr. Horkého mezi zahrádkáře tehdejší SZM. Tento celý letitý kolotoč kolem zahrádek byl a je nepodařený podnikatelský projekt JUDr. Horkého, který zafinancoval z nelegálně získaných prostředků jako protislužbu za likvidaci větší zahrádkářské osady ZO ČZS Spokojenost v Praze 9.

Lze rozumně vysvětlit, proč se IBG po odsuzujícím rozsudku stáhlo na řadu let do ústraní, pak se probudilo a nechalo se dobrovolně a nezištně znesvéprávnit jako údajný legální majitel pozemků v Praze v Prokopském údolí?

Po rozsudku se IBG stáhlo, protože přestalo věřit v možnosti JUDr. Horkého, člověka v pozadí, který jim kryl záda a vedl jejich činy, vedoucí k trestnímu stíhání, odsouzení a byť částečné úhradě vzniklé škody.

Je zajímavé podívat se do ARES na zveřejňování ročních uzávěrek IBG. Dodnes tam jsou pouze dvě a to z roku 2001 a 2002, tj. před datem nákupu pozemků od AERO Holding v likvidaci ze 7.4.2003.

Po jednání se starostkou MČP5(ODS) Zajíčkovou, kde jsme možná neprozřetelně akcentovali fakt, že Jančík (bývalý starosta P5, též ODS) přislíbil IBG změnu pozemků na stavební, jinak by pozemky nekupovali, změnila MČP5 rétoriku. Problém ekozátěže převzal Odbor ochrany životního prostředí (vedoucí odboru Kučera) a ten vydal výzvu MC05/136438/2021/OŽP/Páv, kterou žalobce zmiňuje. Vydal výzvu k odstranění ekozátěže ze všech pozemků osady ve lhůtě 30 dnů, což je zcela mimo realitu a možnosti kohokoli, bez potřebné přípravy. Pokud nesplní, bude vydáno rozhodnutí o zabezpečení proti dalšímu návozu. Přestože prokazatelně věděl, že ekozátěž je na horní, zbuldozerované části osady, se kterou nemá ZO nic společného, vznikla zásahem IBG bez vlivu ZO, záměrně nutil tentokráte již PÚ k oplocení osady a tím znemožnění činnosti ZO. Vše pod pokutou 10 tis. Kč!! Skoro výsměch. Zneužil příležitosti k likvidaci ZO a „Projektu Malé Emauzy“. PÚ nezbylo než vyzvat ZO k opuštění osady, aby mohla splnit výzvu MČP5.

Vyhodnotili jsme to jako zpolitizování problému ze strany politiků ODS v neprospěch občanské veřejnosti, která obranu pozemků proti zástavbě podporuje. Obrana pozemků proti zástavbě je cílem celého dvacetiletého snažení ZO ČZS Pod Majerovic.

ad IV ) Zmiňovanou předžalobní výzvu žalovaný neobdržel, přestože až do 9.5.2022 bydlel na původní adrese.

ad Příloha) Pasport komunitní zahrady.

Pasport působí profesionálně, přehledně. Je však koncipován zcela účelově tak, aby splnil očekávání zadavatele – bezcennost chatek pro případ možných náhrad za likvidaci?

* Byl vytvořen v období vegetačního klidu (01/2022 záměrně?), tudíž nedopovídá realitě rozsahu zahrádkářské činnosti na osadě.

* Přes svou zjevnou preciznost nemá potřebnou vypovídací schopnost o stavu nemovitostí. Nezmiňuje podsklepení a tím pevné ukotvení do země u všech chatek. Bez podsklepení (sklípků na výpěstky), které byly budovány společně s chatkou, by chatka ztratila základní význam a hodnotu pro zahrádkáře.

* Stav chatek hodnotil zpracovatel zcela formálně, aniž by se blíže seznámil se skutečností. Viz např. konstatování o stavu střech. (Plachta). Ale ta v konkrétním případě pouze překrývá dřevěnou střechu s položenou a přivařenou IPU s AL povrchem, který je v jednom místě proseknut větví a osadník to řešil plachtou. Z pasportu lze tak účelově odvodit, že chatka je kategorie 3 (havarijní stav na zbourání). Přitom je řádně podsklepená a rozhodně není v havarijním stavu. A tak by se dalo pokračovat….

* Většina chatek byla zařazena do kategorie 3 – havarijní, což nepovažujeme za objektivní

ad) k návrhu rozsudku

Je zcela mimo realitu a možnosti zahrádkářů

– odstranit podsklepené stavby chat, navíc ve lhůtě 30 dnů.

– odstranit zděné stavby a zbytky vodního hospodářství, zničené buldozerováním (IBG), zasypat studny apod..

– ze dne na den ukončit „Projekt Malé Emauzy“. Tito lidé jsou bez domova, kam bez jakékoli přípravy

půjdou?

Návrh na text rozsudku: Žalobce Prokopské údolí, s.r.o. proti žalované ZO ČZS Pod Majerovic ve věci 28 C 126/2022 neunesl ve všech bodech žaloby důkazní břemeno, proto soud jeho žalobu v plném rozsahu zamítá.

Zpracoval dne 9.9.2022 Ing. Vladimír Pilát, tajemník spolku, tel: 724 072 321

Věc: Vyjádření k žalobě 28 C 126/2022, žalobce: Prokopské údolí, s.r.o. proti žalované: ZO ČZS Pod Majerovic na odstranění staveb a vyklizení pozemků ze dne 27.4.2022.

1. část vyjádření k žalobě řeší vydržení užívání a vydržení vlastnictví předmětných pozemků ZO ČZS Pod Majerovic v dobré víře podle OZ 89/2012 Sb.

V roce 1955 vznikla pod pracovním názvem Zahrádkářská osada Pod Majerovic na historické pozemkové trati Pod Majerovic. V roce 1955 byly pozemky vedeny v evidenci nemovitostí pod PČ 1225, 1227, 1228 1229 a 1230 Praha 4 – Jinonice. V roce 2004 došlo k přečíslování pozemků. Podle geometrického plánu ze dne 6.4.2004 vyhotoveného geodetickou kanceláří Síbr a schváleného dne 21.4.2004 Katastrálním úřadem pro Hlavní město Praha. Předmětné pozemky jsou od tohoto data na katastru nemovitostí vedeny pod LVČ 211, PČ 1225/1, 1227/1, 1228, 1229/1 a 1230 Praha 5 – Jinonice.

V historické době do 30tých let minulého století vlastnila pozemky soukromá firma, která měla v úmyslu zeminu vytěžit a pálit z ní cihly. Zemina byla jílovitá, ale ne natolik, aby se z ní daly pálit cihly kvalitní. Majitel (jeho název se nám nepodařilo zjistit) se rozhodl pozemky prodat magistrátu Hlavního města Prahy (dále jen MHMP). MHMP (po roce 1948 Ústřední národní výbor Praha – dále jen ÚNV Praha) se snažil pozemky pronajímat k provozu zemědělské činnosti. Vzhledem k tomu, že pozemky se nacházejí na jižním svahu Prokopského údolí, jsou jílovité, trpí suchem, nájemci pěstovali pouze nenáročné obiloviny jako oves a ječmen, využívali i metodu úhorování. Postupně zemědělští nájemci ztráceli o využívání pozemků k zemědělské produkci zájem a pozemky nebyly využívány, ležely několik let ladem a pustly. V roce 1952 se proto ÚNV Praha rozhodl využít tyto pozemky jako sad a nechal zde vysázet ovocné stromy, především švestky, jabloně a hrušně.

Rada obvodního národního výboru v Praze 4 – Košířích rozhodla předmětné pozemky přidělit Závodní radě národního podniku Motorlet, Jinonice pro zahrádkářskou činnost a chov včel dne 25.7.1955 – viz příloha č. 1. Odborová organizace národního podniku Motorlet měla v té době asi 4 500 zaměstnanců. Zakládajícími členy Zahrádkářské osady Pod Majerovic v roce 1955 byli: Balka Karel, Baubín Matouš, Bendová Emilie, Branžovský, Brož Ant., Brož Václav, Brožková Marie, Brynych Josef, Dr. Černý, Doležálek, Dvořák Boleslav, Dvořák Josef, Friedl Jan, Hadrava František, Hlaváček Ant., Hokr Josef, Hradecký Vladimír, Hudec Josef, Chrastil Antonín, Chrastil Frant., Janebová Zdena, Janeček Ludvík, Jíra Václav, Kales Karel, Koza Arnošt, Kožij Václav, Kroftová M., Křenková Eliška, Kubálková Jiřina, Kučera Velimín, Luxemburk, Macelka Karel, Machková, Malina Ladislav, Martina Václav, Mikeš František, Mikolková, Minář Ant., Mrozek Pavel, Nehasil Jaroslav, Omasta Josef, Pánek Antonín, Papoušek Josef, Petříček, Pihrt Jan, Pinc Jan, Pošva Rudolf, Prchal, Primas Tomáš, Pudivítr Vojtěch, Rotto Alois, Růžek Ludvík, Sejček Antonín, Siml Jan, Smrčka Václav, Stoll Antonín, Socha Rudolf, Suchý Václav, Svatek Václav, Šalamoun Josef, Šilhábl Bedřich, Šimon Antonín, Šmídr, Šorelová Emilie, Šourková Anna, Štern Josef, Štěpán František, Tábor Jan, Vikírová J., Víšek, Vondrouš Otta, Votava Karel, Vovsová Růžena, Wahl František. Skupina celkem 74 odborářů od roku 1955 předmětné pozemky využívala k zahrádkářské a včelařské činnosti podle výše zmiňovaného nabývacího titulu. V této věci je zvláštní, že pozemky přiděluje ONV Praha 4 – Košíře, která pozemky nevlastní – vlastník pozemků je ÚNV Praha.

To se vyřešilo viz Příloha č. 2 je datována dnem 2.3.1956. V této příloze Rada Ústředního národního výboru (dnes MHMP) Hl. m. Prahy Závodnímu výboru skupiny ROH potvrzuje zřízení zahrádkářské kolonie na předmětných pozemcích v Jinonicích. Dále ÚNV Praha sděluje, že nemá námitek předmětné pozemky skupině pronajmout, je stanovena hodina a den podpisu nájemní smlouvy. Zde je podstatné, že ÚNV Praha bere na vědomí, že při ZV ROH vznikla skupina zahrádkářů. Tato skupina zahrádkářů je jmenovitě uvedena v předcházejícím odstavci. Tento seznam můžeme považovat za zakládající členy Zahrádkářské osady Pod Majerovic.

Nájemní smlouvu ze dne 12.3.1956 (viz Příloha č. 3) navrhuje Správa komunálního hospodářství rady ÚNV hl. m. Prahy. Pronajímatelem je Závodní výbor ROH Motorlet. V této věci musíme vzít v úvahu, že vzniklá skupina zahrádkářů neměla a také k tomuto datu ani nemohla mít právní subjektivitu. Z tohoto důvodu je zde správně uvedeno, že nájemcem je ROH Motorlet. Při podpisu této nájemní smlouvy bylo již zřejmé, že pozemky bude využívat skupina zahrádkářů a také tato skupina zahrádkářů bude nájemné platit ve výši 4.219,90 Kčs/rok na základě předem zaslané poštovní poukázky. Dále je potřebné uvést, že za ZV ROH Motorlet podepisuje nájemní smlouvu Pavel Mrozek, který byl dlouholetým předsedou zahrádkářské osady Pod Majerovic a to až do své smrti v roce 1998. Tato nájemní smlouva je historická, protože byla podepsána před 66 lety a ani jedna ze stran ji do dnešního dne nevypověděla. Organizovaní zahrádkáři pozemky užívají již od roku 1955 (67 let). V příloze 2 a 3 je uveden skutečný majitel předmětných pozemků ÚNV Praha.

Předmětná nájemní smlouva byla vyhotovena ve 4 kusech. Originál pro ÚNV Praha, kopie pro ONV Praha 4 – Košíře, 2. kopie pro ROH Motorlet – Jinonice a 3. kopie skupina zahrádkářů (zakládajících členů, jmenný seznam viz výše), kteří na pozemcích skutečně pracovali a bez přestávky pracují do letošního roku 2022.

Odborové organizace po roce 1948 přestaly hájit mzdové požadavky pracujících a začaly plnit jinou úlohu, která spočívala v organizování a i financování nejrůznějších zájmových skupin zaměstnanců. Takto vznikla i Skupina zahrádkářů, jako Zahrádkářská osada Pod Majerovic v roce 1955. V roce 1964 byla tato Skupina zahrádkářů natolik konsolidovaná, že ZV ROH Motorlet rozhodl vydat pro činnost této Skupiny stanovy s názvem: Stanovy skupiny zahrádkářů při ZV ROH národního podniku Závody Jana Švermy Jinonice v Praze 5 – Jinonicích, čp. 329 (dále jen Skupina zahrádkářů). Plný text těchto stanov viz Příloha č. 4. Od roku 1964 je zřejmé, že pozemky využívala výlučně zcela konkrétní organizovaná Skupina zahrádkářů a nikoliv nějakých blíže neurčených odborářů z celkového počtu 4 500 zaměstnanců-odborářů národního podniku Motorlet.

V roce 1990 došlo k další radikální změně politického systému. Motorlet se přejmenoval zpět na Walter a ROH Motorlet na ZO OS KOVO při a.s. Walter (dále jen ZO OS Walter). Ústřední národní výbor se opět přejmenoval na Magistrát Hlavního města Prahy (dále jen MHMP).

V roce 1994 za pomoci ZO OS Walter došlo k sepsání textu stanov podle Zákona č. 83 ze dne 27.3.1990 o sdružování občanů. Dne 20.1.1995 bylo Ministerstvem vnitra ČR pod č.j.: II/s-OS/1- 26418/95R zapsáno Sdružení zahrádkářů Motorlet (dále jen SZM) – samozřejmě již s právní subjektivitou. Text stanov viz Příloha č. 5. Tímto organizačním krokem sice došlo k zániku „Skupiny zahrádkářů …“ a dále stejní členové zahrádkařili na přidělených pozemcích ze dne 25.7.1955 jako SZM, ale již bez podpory ZO OS Walter.

V roce 2003 došlo z podnětu SZM k bezúplatnému převodu movitého majetku SZM, který byl pořízen z peněz Odborové organizace a z FKSP (Fond kulturních a sociálních potřeb). K tomuto převodu došlo listinou ze dne 12.6.2003 viz Příloha č. 6. Veškerý nemovitý majetek nalézající se k tomuto datu na osadě byl na základě kupní smlouvy převáděn do majetku dalších členů SZM. (V tomto případě se jedná o stavby podsklepené, pevně spojené se zemí.) Výměry k těmto stavbám vydal v roce 1957 – 1960 Obvodní národní výbor v Praze 4 – Košířích a posléze i Obvodní národní výbor v Praze 5 – Smíchov. Existenci staveb potvrdil dne 17.5.2004 Úřad městské části Praha 5 viz Příloha č. 15 s tím, že může sloužit k zápisu do katastru nemovitostí. Nemovitosti se na nové majitele převáděli na základě kupní smlouvy.

V roce 2006 došlo k ustavení Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Pod Majerovic (dále jen ZO ČZS Pod Majerovic), která se řídí stanovami ČZS. Dne 27.7.2006 došlo ke sloučení SZM se ZO ČZS Pod Majerovic. Právní subjekt SZM zanikl. V průběhu let 1955 až 2022 (67 let) předmětné pozemky využívají výhradně zahrádkáři, jejichž kontinuita je v textu doložena. Pro ilustraci tohoto tvrzení ještě uveřejníme seznam platících členů v roce 2005. Podle dobového záznamu z roku 2005 zaplatili členský příspěvek tito členové: Altoe Jitka, Baubín Petr st., Baubín Petr Ing. ml., Bočková Miluše, Branšovská Hana, Brejšová Svatava, Bušina Jiří Ing., Cebáková Vlasta, Čermák Rudolf, Hokešová Jarmila, Holá Zlata, Horký Jiří JUDr., Hrůz Hynek, Chrastil Jiří, Jankech Milan Ing., Jeníček Jiří, Juřica Jiří, Kašparová Eva, Kňávová Eva, Korecký Vladimír, Kos Karel JUDr., Kolář Jan, Korf Zdeněk, Kotouč Václav, Kousek Karel, Kozub Miroslav, Krebner Oldřich, Krejbich Jaroslav, Krňák Ivo, Krutinová Marie MUDr., Křenková Irena, Křenková Jiřina, Kubicová Dagmar, Kunclová Alena Mgr., Lauermannová Anna, Linhartová Květuše Ing., Mariánek Rudolf, Masopust Jiří, Mikušová Eva Ing., Mirakjan Marina, Morčušová Jarmila, Novotná Božena, Orosi Juraj PhDr., Pánek Josef Ing., Pejzlová Martina, Petráčková Josefína, Pilátová-Sochová Hana, Ing. Pilát Vladimír, Pilař Josef, Pinc Jan, Polák Jiří Ing., Portele Jan RSDr., Pospíšil Josef Doc., RNDr., CSc., Rychetský Miloslav, Sedlák Ivan, Schmiedrová Marie, Svoboda Emanuel, Svoboda Jan, Šindelář Karel, Školná Olga, Šnejdar Vratislav, Špirková Stanislava, Šourek František, Štern Josef, Tesfaye Hundie MUDr., Tintěra Miroslav, Vančura Jiří Ing., Vlasatý Miloslav, Vobrová Žofie, Voborník Ladislav, Vodička Vlastimil Ing., Vrbová Drahomíra, Weiss Zdeněk, Zákopčaník Ján PhDr. Podle tohoto záznamu platících členů z roku 2005 se dožil pouze jediný zakládající člen a to pan Jan Pinc. Další tučně zvýraznění členové jsou potomci zakládajících členů – těch je 11.

V katastru nemovitostí Katastrálního úřadu Praha – město je založen dokument – viz Příloha č. 7. Na základě tohoto dokumentu se údajně předmětné pozemky LVČ 211 PČ 1225, 1227 – 1230 Praha – Jinonice z rozhodnutí ministra strojírenství a elektroniky ČR Ing. Miloslava Grégra se dnem 28.11.1990 vkládají do akciové společnosti AERO, a. s. Samozřejmě, že v textu tohoto Rozhodnutí ministra nejsou a ani pro jejich obsáhlost nemohou být příslušné nemovitosti vyjmenovány. Kdyby však byly vyjmenovány mohl by je AERO Holding v likvidaci oprávněně dne 7.3.2003 IBG prodat. My jsme však jiného názoru. Předmětné pozemky nemohly být na AERO Holding převedeny. Motorlet předmětné pozemky nikdy nevlastnil. Tato skutečnost vyplývá z privatizačního projektu Motorletu ze dne 2.1.1991, který v plném znění soudu předkládáme k posouzení viz Příloha č. 8. Tento privatizační projekt má 24 stran textu, obsahuje velmi podrobné informace o privatizaci Motorletu včetně vyjmenování všech nemovitostí, které k rozhodujícímu dni, tedy k 2.1.1991 vlastnil. Na straně 20 jsou vyjmenovány všechny nemovitosti, které Motorlet vlastnil na LVČ 211 Praha 5 – Jinonice. Zde předmětné pozemky zapsány nejsou, proto nemohly být na AERO Holding rozhodnutím ministra převedeny a AERO Holdingem v likvidaci IBG prodány.

Dále jsme zkoumali, zda Motorlet předmětné pozemky jakkoliv využíval. I zde je jednoznačná odpověď. Motorlet nemohl pozemky využívat již z logiky věci. Motorlet se zabýval výrobou leteckých motorů. Na předmětných pozemcích se od roku 1955 – 2022 (67 let) provozovala a stále provozuje pouze zahrádkářská a včelařská činnost. Tuto skutečnost potvrdil i tehdejší podnikový ředitel Motorletu pan Zdeněk Horčík (dále jen ředitel Horčík) a to celkem dvakrát. Výpověď v tomto smyslu podal na Policii ČR – viz Příloha č. 10 a i u soudu, jako svědek.

Dále zde můžeme uvést ještě dokument ze dne 11.7.2001, kde již Walter, a. s. a nikoliv Motorlet (Motorlet byl v rámci privatizace a změně politické situace přejmenován na Walter) potvrzuje úpis akcií a jejich splacení nepeněžitým vkladem na AERO Holding v likvidaci – viz Příloha č. 9. Zde jsou rovněž vyjmenovány všechny nemovitosti bývalého Motorletu včetně nemovitostí na LVČ 211 Praha 5 – Jinonice. Ani v tomto seznamu již z roku 2001 se „zahrádkářské“ pozemky nevyskytují. Pro snadnou kontrolu jsme seznam nemovitostí zvýraznili červeně. Oba seznamy jsou naprosto shodné.

V této věci hraje jistou úlohu i skutečnost, že ředitel Horčík za Motorlet podepsal Hospodářskou smlouvu pode § 347 z Finančním odborem OVN v Praze 5, ze dne 1.7.1977 – viz Příloha č. 11. Téměř obratem dne 11.10.1977 podepsal ředitel Horčík Hospodářskou smlouvu, ale již podle § 348 ? s ROH Motorlet o dočasném užívání předmětných pozemků viz Příloha č. 12. Dnes již nelze posoudit, zda tato záměna § byla záměrná, nebo jen nepozornost zpracovatele. Tímto se stalo, že ROH Motorlet mělo na užívání pozemků celkem tři nabývací tituly – viz Příloha č. 2 – ÚNV Praha zřizuje zahrádkářskou kolonii skupiny ZV ROH Motorlet, Příloha č. 3 ÚNV Praha se ZV ROH podepisuje nájemní smlouvu k užívání předmětných pozemků k zahrádkářské činnosti. Nájemné na základě poštovních poukázek hradili zahrádkáři ÚNV Praha, již výše vyjmenovaní. Třetí nabývací titul je již výše jmenovaná Příloha č. 12. Podle našeho názoru tento nabývací titul nemá žádnou právní sílu.

Zastavme se nad textem Hospodářské smlouvy – Příloha č. 11. Tento dokument podepisuje ředitel Horčík s Finančním odborem ONV Praha 5. ONV Praha 5, natož jeho Finanční odbor byly k podpisu takovéto Hospodářské smlouvy zcela nekompetentní. Z právního hlediska tehdy i dnes nemá tato Hospodářská smlouva žádnou právní sílu. Pozemky zcela nepochybně od 30-tých let vlastnil MHMP viz výše. Petr Baubín (dále jen Baubín) v současné době předseda ZO ČZS Pod Majerovic z tohoto důvodu požádal ředitele Horčíka o konzultaci o tom, za jakých okolností tato Hospodářská smlouva vznikla. Ke konzultaci došlo až roku 2015. Podle ředitele Horčíka v této věci nešlo v žádném případě o pokus se pozemků zmocnit. Motorlet tyto pozemky k výrobě leteckých motorů nepotřeboval. Řediteli Horčíkovi šlo pouze o motivaci zaměstnanců k pracovním výkonům při plnění pětiletého plánu. Z tohoto důvodu se ředitel Horčík o uspokojování zájmové činnosti zaměstnanců zajímal a to samozřejmě nejen zahrádkářů (např. plavecký areál Motorletu v Radlicích). Zájem ÚNV Praha o předmětné pozemky byl v této době již minimální. ÚNV Praha pro tyto předmětné pozemky neměl žádné uplatnění, proto se spokojil se skutečností, že se o pozemky stará Zahrádkářská osada Pod Majerovic. Ředitel Horčík chtěl mít jen preventivně zajištěno, že i v budoucnu budou mít zahrádkáři – odboráři pozemky k zahrádkářské činnosti zajištěny. Původně chtěl, z logiky věci, podepsat Hospodářskou smlouvu z ÚNV Praha. Kompetentní funkcionáři ÚNV Praha nebyli takovémuto postupu nakloněni, protože se ZV ROH Motorlet podepsali nabývací tituly viz Příloha č. 2 a 3. Z tohoto důvodu se ředitel Horčík obrátil na politické vedení OV KSČ Praha 5, kde měl dobré kontakty s vedoucím tajemníkem OV KSČ (ředitel Horčík, jako podnikový ředitel Motorletu, byl v nomenklatuře vedoucího tajemníka OV KSČ Praha 5). Následný podpis Hospodářské smlouvy Příloha č. 11 byl výsledem politické domluvy a nikoliv právním aktem. Kdo tuto dobu zažil, nám dá za pravdu, že toto byl tehdy běžný postup.

Politické vedení a úředníci ÚNV Praha ke vzniku Hospodářské smlouvy ze dne 1.7.1977 Příloha č. 11, zaujali neutrální postoj. Tím také dali najevo, že o předmětné pozemky nemají žádný zájem. Z této skutečnosti a z faktu, že ÚNV Praha přestal zahrádkářům posílat poštovní poukázky na úhradu nájemného, zahrádkáři usoudili, že pozemky nejpozději k roku 1987 na MHMP vydrželi užívání v dobré víře a k roku 1997 pak v dobré víře vydržely vlastnické právo.

ONV Praha 5 ani Motorlet n.p., ani ZV ROH Motorlet, ani zcela nesolventní IBG a v současné době opět zcela nesolventní Obchodní korporace Prokopské údolí, s.r.o. (dále jen PU) se zahrádkáři žádnou nájemné smlouvu nepodepsali. Zahrádkářská osada Pod Majerovic již 45 let na pozemcích hospodaří a žádné nájemné nikomu neplatí.

Výkladem, který ředitel Horčík podal k textu Hospodářské smlouvy ze dne 1.7.1977, pozbývá tato smlouva jakékoliv právní síly, má pouze polickou sílu dohody komunistických funkcionářů na úrovni Prahy 5 a tolerance komunistických funkcionářů na úrovni města Prahy. Pokud se o text této Hospodářské smlouvy opírá AERO Holding v likvidaci, IBG, PU, nebo soudkyně JUDr. Lenka Fučíková opírají se jen a pouze o politické dohody funkcionářů KSČ z roku 1977 bez jakékoliv právní síly. Z tohoto pohledu lze soudit, že výklady vyjmenovaných subjektů také nemají žádnou právní sílu a jejich návrhy pro vyřešení problémů se Zahrádkářskou osadou Pod Majerovic podle Žaloby na odstranění staveb a vyklizení pozemků 28 C 126/2022 nemají oporu v zákoně.

Stále zůstávají v platnosti historické nabývací tituly: Přidělení pozemků k zahrádkářské a včelařské činnosti a zřízení zahrádkářské kolonie ze dne 2.3.1956 Příloha č. 2 a historická nájemní smlouva ze dne 12.3.1956 příloha č. 3, která se od roku 1977 neplní bez sankcí ÚNV Praha ani MHMP. Nicméně text této historické nájemní smlouvy je podle zákona stále v platnosti.

Závěrem: Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Pod Majerovic je vlastníkem předmětných pozemků nejpozději od roku 1997. PÚ dokladuje, že je vlastníkem ode dne 8.7.2020 na základě kupní smlouvy. Na soudu je rozhodnout, kdo je skutečným vlastníkem pozemků. V této věci ZO ČZS Pod Majerovic přichází s kompromisním řešením. ZO je ochotna předmětné pozemky od PÚ zakoupit za smluvní cenu a tímto právním aktem celou věc uzavřít.

Tím v žádném případě neuznáváme nárok žalobce. Naopak, jde o výraz dobré vůle a snahu předejít soudnímu sporu, s níž v souladu jsme i zaslali soudu žádost o jednání před mediátorem. Nám zahrádkářům svědčí nepřetržitá držba předmětných pozemků 67 let trvání. Za celou dobu jsme nikdy nebyli z držby vypuzeni a naopak ti, kteří se snažili nás z držby vypudit, odsoudil soud v trestněprávním řízení a jednomu z našich členů i přiznal náhradu v občanskoprávním řízení (výše zmiňovaná kauza Masopust) V případě naší držby za celou dobu jejího trvání nelze mluvit o tom, že bychom se do ní vetřeli lstí či násilím. (Naproti tomu IBG a po té PÚ se do vlastnictví předmětných pozemků vetřeli lstí, podvody a trestnou činností, kterou jsme popsali v dokumentu: „2. část obhajoby …“.)

Celou dobu existence osady se považujeme za poctivé držitele, k čemuž lze najít velké množství důkazů a ve všech případech komunikace jsme tak i vystupovali. Situace sama není pro nás nikterak jednoduchá pro jasnou dataci a určení, ale pozemky jsme díky velmi dlouhému trvání naší držby mohli vydržet již několikrát. Nejpozději mimořádně v roce 2019 tudíž ještě před nástupem žalobce do pozice vlastníka zapsaného v katastru nemovitostí. První možné období našeho vydržení najdeme již v 90. letech minulého století, tedy defacto po návratu možnosti vydržení do našeho právního řádu. Žádáme proto soud aby i v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (v rozsudku ze dne 17. listopadu 1999, sp. zn. 22 Cdo 837/98) určil, že i přes rozpor s veřejnými knihami jsme oprávněnými držiteli, kteří díky dlouhému trvání, poctivosti, řádnosti i pravosti naší držby, vlastnictví či minimálně užívací právo k předmětným pozemkům vydrželi. Žádáme proto soud aby rozhodl způsobem, ve smyslu držby jakožto faktického stavu, který může při námi splňovaných znacích a dostatečné délce trvání, kterou splňujeme rovněž, být titulem nabývacím.

Petr Baubín – předseda ZO k žalobě 28 C 126/2022 – PÚ na ZO ze dne 14.9.2022.

Poznámka: Odkazy na přílohy jsou platné, byly zaslány soudu, rovněž tento text byl již soudu odeslán. Nelze citované přílohy zaslat mediátorovi v elektronické podobě, protože bychom zprávu zahltili. Je možné přílohy mediátorovi poskytnout v listinné podobě. P. B.

Věc: Vyjádření k žalobě 28 C 126/2022, žalobce: Prokopské údolí, s.r.o. proti žalované: ZO ČZS Pod Majerovic na odstranění staveb a vyklizení pozemků ze dne 27.4.2022.

2. část obhajoby popisuje trestní činnost JUDr. Horkého, IBG a PÚ podle TZ č. 4, § 216 Legalizace výnosu z trestné činnosti a ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb., Oznámení podezřelého obchodu.

Soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 JUDr. Jiří Horký (dále jen JUDr. Horký), narozený dne 18.1.1952, RČ.: 52 01 18/066, bytem Borovanského 2377/14, 155 00 Praha 5, T.: 608 830 138, si zakoupil v Zahrádkářské osadě Pod Majerovic od Ing. Iriny Slané, podle kupní smlouvy, chatku č. 19 za 95.000,- Kč – zápis z výborové schůze ze dne 4.10.1998. Takto se JUDr. Horký stal členem Zahrádkářské osady Pod Majerovic.

JUDr. Horký studoval před rokem 1989 práva v Moskvě, tehdy v SSSR. Máme poznatky, že každý student absolvující vysokou školu v SSSR musel nejpozději před převzetím vysokoškolského diplomu podepsat spolupráci s KGB. Máme důvodné podezření, že se tak stalo i v případě JUDr. Horkého. V současné situaci války Ruska proti Ukrajině, zvláště z důvodu, že ČR se postavila na stranu Ukrajiny, je postavení JUDr. Horkého jistou bezpečnostní hrozbou pro ČR. V této věci by bylo patřičné podat podnět BIS k prověření, zda za JUDr. Horkým není zpravodajská stopa, případně přímé podezření ze spolupráce s Ruskou federací.

JUDr. Horký se v Moskvě seznámil s Moskvankou Marínou, oženil se s ní a založil rodinu. Dále se v Moskvě seznámil s rodinou prof. Ing. Nikolaje Valentinoviče Čagina, CSc. (dále jen prof. Čagin), kterému údajně slíbil (ale až po změně politického režimu), že mu pomůže v ČR podnikat. Založili firmu International business group, s.r.o. (dále jen IBG).

V ČR se JUDr. Horký, který soudil na Městském soudu Praha, seznámil se soudcem Městského soudu Praha JUDr. Ladislavem Čulíkem (dále jen JUDr. Čulík). Oba byli v roce 2002 v kárném řízení funkce soudce Městského soudu Praha zbaveni. JUDr. Horký našel později uplatnění u Obvodního soudu pro Prahu 2. JUDr. Čulík se „uchytil“ v advokacii, ale i tam jeho další právnická kariera skončila, údajně proto, že nezaplatil členské poplatky. Jeho profesní i osobní situace se natolik zhoršila, že nějaký čas přespával v chatce č. 19 JUDr. Horkého na sadu Zahrádkářské osady Pod Majerovic.

Patalogická touha po penězích přivedla JUDr. Horkého k páchání trestní činnosti. Svojí pozornost zaměřil na zahrádkářskou osadu ZO ČZS Spokojenost v Praze 9 (zde vykonával funkci předsedy ZO), kterou se mu podařilo zlikvidovat ve prospěch restituentů. V roce 1998 se objevil v naší Zahrádkářské osadě Pod Majerovic. S výborem nejprve dohodl, že pomůže s nákupem pozemků pro zahrádkáře a tím i pro sebe. Z tohoto důvodu byl do výboru kooptován.

Jeho podnikatelský záměr byl jednoduchý: pomocí IBG se lstí zmocnit pozemků Zahrádkářské osady Pod Majerovic v PZO, nechat je převést na stavební a s vysokým ziskem prodat. V našem případě Zahrádkářská osada Pod Majerovic má cenu v PZO asi 21.000.000,- Kč a po převedení na pozemky stavební by se dnes mohla cena vyšplhat až na 200.000.000,- Kč. Podle našich poznatků JUDr. Horký, za pomoci svého známého JUDr. Čulíka a prof. Čagina, IBG založili. IBG sídlí v panelákovém bytě Janského 2422/17, Praha 13. Na této adrese IBG nemá žádné označení, pouze se zde na jednom zvonku vyskytuje jméno Chagin. IBG podle našeho šetření nikdy žádnou výdělečnou činnost neprovozoval. Plést do tohoto případu rozhodnutí ministra Grégra je velmi krkolomná kombinace, pravděpodobně z dílny JUDr. Horkého.

IBG za peníze JUDr. Horkého údajně zakoupil předmětné pozemky Zahrádkářské osady Pod Majerovic. Nákup pozemků pro IBG z Aero Holding v likvidaci nebyl tak jednoduchý, protože Motorlet, n.p. předmětné pozemky nikdy nevlastnil a proto podle privatizačního projektu neprivatizoval. V této věci se nemohlo jednat o legální přesun pozemků z Motorletu, a.s. na Aero Holding, a.s. a odtud na Aero holding v likvidaci, která pozemky prodává IBG.

Při těchto a následných operací se skupina kolem JUDr. Horkého dopustila následujících trestních činů: listinné podvrhy, pozměňování úřední listiny, odstranění části oplocení Zahrádkářské osady Pod Majerovic, zbuldozerování 31 chatiček zahrádkářů, zničení dvou vodojemů a celého zavlažovacího systému, zničení porostu velkého rozsahu, vyrabování celé osady, po té následovaly žhářské útoky, v chatě č. 7 uhořel 21.5.2006 registrovaný osadník pan Alexander Czchta – tento útok lze již charakterizovat, jako útok teroristický, legalizace výnosu z trestní činnosti podle § 216, TZ č. 4 a Podezřelého obchodu ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb. Tato trestní činnost začala u JUDr. Horkého (JUDr. Horký se této trestní činnosti dopustil v roce 2002, proto je již promlčená.) a pokračuje přes JUDr. Čulíka, prof. Čagina, Ing. Alexandra Lobačeva až po MUDr. Václava Velkoborského (dále jen MUDr. Velkoborský) jednatele Prokopské údolí, s.r.o.

Dne 8.7.2020 MUDr. Velkoborský podepsal plnou moc Mgr. Michalu Sobotovi k zakoupení předmětných pozemků a tím se dopustil trestního činu podle § 216 TZ č. 4 Legalizace výnosu z trestné činnosti odst. (2) „Kdo zastírá původ věci, která je výnosem z trestné činnosti … bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem, zákazem činnosti a propadnutím věci.“ Trestní činnost MUDr. Velkoborského promlčená není.

Nejpravděpodobnější postupy, kterými se skupina kolem soudce Horkého lstí zmocnila předmětných pozemků: MHMP předmětné pozemky, výše vyjmenované, nikdy nikomu neprodal ani nedarovat, přesto Aero Holding v likvidaci dne 7.3.2003 pozemky prodal zcela nesolventní IBG jednatele prof. Čagina, podle kupní smlouvy za 20.044.525,- Kč. Šetřením se nám podařilo zjistit, že IBG je firma se sídlem v panelákovém bytě Janského 2422, Praha 13 (na této adrese není sídlo firmy uvedeno, není možno této firmě cokoliv zaslat poštou), která byla narychlo, účelově ustavena a je zcela nesolventní. IBG nikdy žádnou výrobní ani obchodní činnost v uvedeném sídle (bytě) neprovozoval, je tedy otázkou, kde na zakoupení předmětných pozemků získal nemalé potřebné finanční prostředky á 20.000.000,- Kč. Podle Murata Mullájeva, který se vydával za mluvčího jednatele IBG Ing. Alexandra Lobačeva (dále jen Lobačev): IBG si na uhrazení částky 20.044.525,- Kč peníze vypůjčil. Šetřením jsme dále zjistili, že IBG si sice mohl peníze někde vypůjčit, ale nikde nelze dohledat, že takto vzniklý úvěr a úroky uhradil, nebo si na něj jakkoliv vydělal. Podle jiné verze si IBG peníze vypůjčil od americké firmy Delfort sídlící v Lotyšsku. JUDr. Čulík v policejním spise tuto verzi označil jako pravděpodobnou spekulaci. Podle Zák. č 253/2008 Sb. se jedná o Podezřelý obchod, který nese všechny znaky trestní činnosti Legalizace výnosů z trestné činnosti, podle § 216, odst. (1), (2) a (3), Trestního zákoníku č.4.

Další posun předmětných pozemků z IBG na PÚ, který se uskutečnil dne 8.7.2020 Kupní smlouvou za částku 21.027.500,- Kč, opět nese znaky Podezřelého obchodu a pokračuje ve výše popsané trestí činnosti.

Dne 7.3.2003 jsou pozemky prodány AERO Holdingem v likvidaci firmě IBG. Obdivuhodná rychlost – za pouhé dva roky někdo, nějak musel pozemky na AERO Holding v likvidaci převést a zcela nesolventní firmě IBG prodat. Takovouto operaci museli provést zcela konkrétní osoby s výraznou motivací. Vysvětlení je snadné. Obvodnímu soudu pro Praha 5, kterému předsedala soudkyně Fučíková, předložil JUDr. Čulík, který tehdy zastupoval IBG list papíru s názvem: Dohoda o ukončení platnosti smlouvy s datem (dopsaným rukou) 5.4.2001. Dokument je podepsaný za Walter Ing. Václav Vaněk, CSc., (dále jen Ing. Vaněk) generální ředitel a prokurista. Za ZO OS KOVO Jan Kozel předseda. Tento zvláštní list papíru (podvrh) má cenu pozemků Pod Majerovic prodaných AERO Holdingem v likvidaci firmě IBG, podle kupní smlouvy ze dne 7.4.2003 za 20.044.525,- Kč.

Nyní několik poznámek k tomuto listinnému podvrhu. Především upoutá pozornost, že tato důležitá, klíčová listina není sepsána na hlavičkovém papíře Walter ani ZO OS KOVO. Dále upoutá pozornost skutečnost, že u Ing. Vaňka na listinném podvrhu je zapsaná funkce generální ředitel a prokurista k datu 5.4.2001. Srovnej řádný dokument na hlavičkovém papíře Walter ze dne 11.7.2001, kde je Ing. Vaněk s funkcí pouze prokurista. Srovnáním těchto dvou listin je na prvý pohled zřejmé, že se jedná o listinný podvrh. Rukou dopsané datum se podobá rukopisu Čulíka. Za ZO OS KOVO je kromě podpisu Kozla stvrzeno razítkem. U podpisu Ing. Vaňka razítko chybí. Delegace zahrádkářů, kterou vedl Ing. Jiří Vančura předseda výboru zahrádkářů, Baubín člen výboru a Pilát člen výboru u příležitosti převzetí spisu: Převod movitého majetku z Walter, a.s. na Zahrádkářskou osadu Pod Majerovic, Kozel rozhodně popřel, že by podepsal Dohodu o ukončení platnosti smlouvy. Tvrdil, že vždy hájil zájmy odborářů, kdežto předmětný dokument jde výrazně proti zájmům zahrádkářů, tedy i proti zájmům odborářů, které měl povinnost ze své funkce odborového předáky ochraňovat. Upozornil na skutečnost, že na tomto dokumentu není razítko za Walter – pravděpodobně toto razítko falsifikátor neměl k dispozici. Upozornil na skutečnost, že razítko OS KOVO bylo zfalšované.

Soudkyně Fučíková měla k dispozici oba listinné důkazy, které svědčily, že předmětné pozemky Motorlet, Walter a tím ani AERO Holding nevlastnily, dále měla k dispozici listinný podvrh, který Baubín soudkyni Fučíkové velmi podrobně popsal jako podvrh a navíc měla k dispozici svědectví podnikového ředitele Zdeňka Horčíka, že Motorlet předmětné pozemky nikdy nevlastnil. Baubín požadoval, aby Čulík v takto závažné a rozhodující situaci předložil soudu originál (Čulík dodal soudu pouze kopii). Čulík tomuto legitimnímu požadavku Baubína nevyhověl, pouze pokrčil rameny s poznámkou, že originál nemůže předložit. Soudkyně Fučíková se s tímto vysvětlením Čulíka spokojila. Baubín dále namítal, že v tomto případě je originál důležitý, protože podvrh se v kopii snadněji vyrobí, kdežto v originále předložené podvrhy se vyrábějí jen velmi těžko. Soudkyně námitkám Baubína nevyhověla. Baubín dále navrhoval, aby soudkyně Fučíková v této věci jako svědky předvolala prokuristu Ing. Vaňka a předsedu Kozla. Soudkyně Fučíková předvolání svědků zamítla. Přes všechny tyto jasné důkazy soudkyně Fučíková rozhodla, že předmětné pozemky vlastní IBG. Takovéto soudní rozhodování lze kvalifikovat jako profesní selhání. V této souvislosti musíme vzít v úvahu i skutečnost, že rozhodla o majetku ve výši 20.044.252,- Kč. Údajnému majiteli předmětných pozemků (IBG) šlo především o to pozemky převést na stavební a tak zcela bezpracně vydělat 150.000.000,- Kč (dnes již 200.000.000,- Kč). Právě v této skutečnosti spatřujeme i motivaci rozhodování soudkyně Fučíkové. V případu kauzy IBG, soudkyně Fučíková rozhodovala dvakrát. V obou případech se soudkyně Fučíková projevila jako podjatá nikoliv jako nezávislá soudkyně.

V Praze dne 28.8.2022 zpracoval Petr Baubín

Protokol mediace

o provedení prvního setkání s mediátorem k žalobě 28 C 126/2022 ze dne 22.4.2022 mezi Obchodní korporací Prokopské údolí, s.r.o. (dále jen PU) a Základní organizací Českého zahrádkářského svazu Pod Majerovic, z.s. (dále jen ZO). První setkání s mediátorem se uskutečnilo dne 10.11.2022 od 17 do 19 hod na adrese: Štefánikova 27, Praha 5. Mediaci řídil soudem určený mediátor Ing. Ondřej Jiřík, MBA (dále jen Jiřík). Za PU se mediace zúčastnil advokát Mgr. Marek Novotný (dále jen Novotný) v plné moci MUDr. Václava Velkoborského (dále jen Velkoborský), jednatele PU. Za ZO statutární orgán Petr Baubín (dále jen Baubín) – předseda ZO a Ing. Vladimír Pilát (dále jen Pilát) – tajemník ZO, statutární orgán Ing. Vladimíra Mikešová (dále jen Mikešová) – místopředsedkyně ZO byla omluvena.

Jiřík provedl kontrolu zúčastněných podle ústního prohlášení. Novot-ný nepřednesl k absenci Velkoborského dostatečný důvod. V následné korespondenci Baubína a Novotného k tomuto závažnému problému a v dalším pokračování mediace bylo Novotným přislíbeno alespoň zveřejnění telefonního spojení a mejlová adresa na Velkoborského, ale podmíněno je-ho souhlasem.

Hlavním bodem prvního setkání s mediátorem byla přednáška Jiříka o institutu mediace. Zbývající časový úsek mediace vyplnila ZO konstatováním, že Zápis v katastru nemovitostí ve prospěch PU nelze nijak zpochybňovat. Nicméně se musí konstatovat, že zápisu IBG do katastru nemovitostí bylo v roce 2003 dosaženo lstí, podvody, trestnou činností a terorismem. Zatím co vydržení pozemků ZO se uskutečnilo podle zákona. Zde není prostor vše podrobně popisovat, proto odkazujeme na dokumenty zaslané Jiříkovi i Novotnému s názvem: Otevřený dopis ZO ČZS Pod Majerovic právnímu zástupci Obchodní korporace Prokopské údolí, s.r.o. (dále jen Klient) panu magistru Janu Vaníčkovi k jeho dalšímu využití. Datum: 26.3.2021, zapsal Petr Baubín, 2 strany textu. Vyjádření k žalobě 28 C 126/2020, žalobce: Prokopské údolí, s.r.o. proti žalované: ZO ČZS Pod Majerovic na odstranění staveb a vyklizení pozemků ze dne 27.4.2022. Datum: 9.9.2022, zapsal Ing. Vladimír Pilát, 6 stran textu. 1. část vyjádření k žalobě řeší vydržení užívání a vydržení vlastnictví předmětných pozemků ZO v dobré víře podle OZ 89/2012 Sb. Datum: 14.9.2022, zapsal Petr Baubín, 4 strany textu. 2. část obhajoby popisuje trestnou činnost JUDr. Horkého, IBG a PU podle TZ č. 4, § 216 Legalizace výnosu z trestné činnosti a ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb., Oznámení podezřelého obchodu. Datum: 28.8.2022, zapsal Petr Baubín, 3 strany textu. Jedná se o dokumenty veřejné, protože již byly zveřejněny.

Vzhledem k tomu, že ZO považuje vydržení za klíčový moment soudního sporu, ZO navrhla písemně Novotnému věnovat druhé setkání mediace právě problematice vydržení pozemků z jeho pohledu advokáta PU v plné moci.

ZO stihla ještě navrhnout Novotnému ústupek v tom, že si svoje pozemky, které řádně podle zákona vydržela, od PU zakoupí za smluvní cenu. ZO přednesla i to, že stihla ustavit Občanské hnutí Zelená brána do Prokopského údolí, které má aktuálně 461 členů, kteří se o problematiku Zahrádkářské osady Pod Majerovic dlouhodobě zajímají a proto je ZO pravidelně informuje. Bude je samozřejmě informovat i o probíhající mediaci.

První setkání mediace bylo ukončeno oboustranným konstatováním, že obě strany mají zájem v mediaci dále pokračovat a jsou připraveny ke vzájemným kompromisům. Jiřík uvedl, že dalšího setkání se mohou zúčastnit i jiné osoby na pozvání PU, nebo ZO jako jsou znalci, nebo jiné osoby, které mohou přinést i jiné poznatky než ty, které se aktuálně probírají.

Ukončeno dne 10.11.2022 v 19 hod a v hotovosti Jiříkovi proplaceno za ZO proti účetnímu dokladu poplatek 400,- Kč. Další setkání s mediá-torem se uskuteční ve středu 23.11.2022 podle časových možností Jiříka a Novotného. Na dotaz ZO, zda bude Jiřík vyhotovovat protokol z jednání, bylo sděleno, že z jeho strany se jedná pouze o ústní jednání. Z tohoto důvodu se ZO rozhodla pořizovat protokolární zápis jednostranně s tím, že se bude jednat o veřejnou listinu a s tím, že Jiřík i Novotný se mohou k tomuto textu písemně vyjadřovat podle vlastního uvážení a toto vyjádření bude ZO akceptovat.

Zapsal dne 16.11.2022 Baubín, Pilát.